Jakou vanu či vaničku vybrat
Stará vana se Vám už nelíbí nebo nevyhovuje Vašim nárokům a potřebám a rozhodli jste se pro novou. Ale jakou? To závisí na několika faktorech.
Kolik máme místa pro vanu
Kolik máme peněz na vanu
Obecně doporučuji spolupráci s koupelnovými studii. Je to sice trošku drahý špás, ale peníze vynaložené do odborné pomoci jsou znát posléze v konečném výsledku. Nicméně na to jakou si vybrat vanu či sprchovou vaničku, stačíte i selským rozumem a svým citem. Když jsme stavěli před nedávnem bytový dům se 40-ti byty a s celkem 70-ti koupelnami, bylo na první pohled znát, kterou koupelnu si navrhoval kdo sám a kterou koupelnu navrhoval odborník. Jen odborník se umí podívat na celou problematiku v širším kontextu a ve finále umí sladit všechny prvky tak, že celek působí přirozeně a dokonale. Když chcete dokonalost je třeba se dívat i na takové detaily jako jsou třeba dveře a kování. Nechte si prostě poradit a nabídnout a rozhodněte se sami.
Materiál na vany
Na výběr je nepřeberné množství tvarů, velikostí a doplňků. Ale z materiálů má normální smrtelník jen dvě možnosti. Plech a laminát. V případě sprchových vaniček je ještě další možnost a to kámen a keramika. Nabídka jakékoliv jiné materiálové varianty je hodně drahou záležitostí. Výhody laminátu proti plechu jsou asi zřejmé. Laminát nestudí, je lehký, není vodivý, vany a vaničky z laminátu mají daleko více tvarů. Ale on ten laminát nemá jen výhody. Oproti plechu je dražší pořízení, dražší případné opravy.
Tvary van a sprchových vaniček
Existuje jen několik základních tvarů van a sprchových vaniček, ale jejich modifikací je na stovky. Pro naše účely se zaměříme jen na základní tvary. Klasická obdélníková vana - známe asi všichni, obdélníkový tvar. Rohová vana - donedávna ještě před pár lety to bylo celkem luxusní zboží , dnes už skoro běžná záležitost. Tedy alespoň pro ty co si to můžou dovolit s místem. S penězi už to kupodivu není tak zlé. Rohové vany se dělají pouze z laminátu. Kdyby se vyráběly z plechu, tak by jejich váha byla k neunesení... už tak je dost problém velkou rohovou vanu dostat úzkými dveřmi do koupelny a kdyby se k tomu ještě přidala velká váha, pak by bylo lepší se někdy toho záměru vzdát. Sprchové vaničky - tvarové variace jsou tu rozsáhlejší, totéž platí i o použití materiálů na sprchové vaničky. Krom laminátových sprchových vaniček jsou samozřejmě i ty plechové, ale v poslední době stoupá trend keramických a kamenných sprchových vaniček . Sprchové vaničky dále dělíme podle způsobu zabudování. Dobře vypadají keramické sprchové vaničky plně zapuštěné, ale to vyžaduje zase specifickou tloušťku podlahy. Pozor na vaničky jejichž vnější tvar je kónický.Popíšu později některá možná úskalí.
Výběr vany
Když si budete vybírat vanu nebo sprchovou vaničku, myslete na všechny jejich komponenty a příslušenství. Je nutné mít jasno ve výběru ještě dřív, než začneme připravovat připojení vodovodní baterie, aby ta byla umístěna ve správné výšce vzhledem k vaně samotné. Dále je potřeba se zamyslet nad tím, zda chceme k vaně také vanovou zástěnu . Dále také bychom měli vědět, zda budeme vanu obezdívat a posléze obkládat keramickým obkladem a nebo budeme chtít uzavřít prostor pod vanou panelem. Nelze říct co je lepší nebo horší, záleží to na vkusu a konkrétních podmínkách. Doporučuji podívat se v reálu v koupelnových studiích a popřípadě si nechat vypracovat návrh. Nákup samotný se pak vyplatí v některém osvědčeném internetovém obchodě a nechat zabudovat buďto odborníkem, nebo pokud si věříte tak svépomocí. Z osobní zkušenosti doporučuji, aby zabudování vany provedl obkladač. To proto že podezdění vany si provede tak, aby se mu lépe obkládalo. Prostě ví, kde má svoje tolerance. Navíc, ještě jsem nepotkal obkladače, který by nenadával na toho, kdo mu připravoval podklad pro obklady.;-))
Materiál pro zazdění vany a sprchové vaničky
Zde stručně vypisuji potřebný materiál a nářadí:
Plynosilikátové tvárnice rozměrů 600x250x50 mm
Cementové lepidlo
CD profil pro sádrokartony
Natloukací hmoždiny
PU pěna (polyuretanová)
Pilu na plynosilikátové tvárnice
Metr
Tužku
Kbelík
Vrtačku
Vrták s pracovní délkou 5-6,5 cm a vrták vidiový pro hmoždiny
Michadlo na vrtačku
Krátkou vodováhu délka do 50 cm
Rovnou lať délka podle délky vany (pro srovnání tvárnic do řady)
Zednickou lžíci
Vanu
Odtokový systém
Výškové posazení vany
Jak vysoko osadit vanu? Doporučená výška je 55-60 cm od finální podlahy po horní hranu vany. Ale není to podmínka. Jednak to závisí na tom, jak vysoká je samotná vana a také jak vysoký je odtokový systém . Odtokových systémů nebo také jinak řečeno sifonů je také celkem dost druhů. Výrobci van většinou doporučují nebo i přímo dodávají vhodné sifony. Na trhu se vyskytují nejčastěji tzv. trubkové odtokové systémy a pak systémy tvořené flexi hadicí . Dnes je nejčastější univerzální systém s ovladačem vypouštění a přepadem .(vypadá efektně a vypouštění plné vany už není silovým soubojem uživatel vs.gumový špunt) Před samotným procesem usazování a vyvažování, na vanu namontujte podstavy (nohy) a odtokový systém (v popsaném pořadí). Podstavy jsou většinou výškově nastavitelné. Vanu vsadíme na místo, kde ji chceme mít a doladíme její výšku tak, aby mezi podlahou a sifonem byla mezera minimálně 5 cm. Potřebné výšky dosáhneme pomocí nastavitelných podstav a pokud podstavy nejsou nastavitelné, pak je musíme podkládat pomocí klínků. Zatím vanu není potřeba vyvažovat přesně, protože ji ještě budeme dávat stranou. Přibližným nastavením jsme si jen ověřili, že vana je ve vyhovující výšce a její odtokový systém má dost prostoru a že nebude problém jej napojit na odpadní rouru.
Zaměříme výšku vany od podlahy. Stačí jen udělat si tužkou rysku na zeď v místě horní hrany a to bude náš výchozí bod. Vanu dáme stranou, kde prozatím nebude překážet a začneme vytvářet podezdívku.
Podezdívka vany
Proč podezdíváme vanu, když má svoje podstavy? Protože podstavy většinou jsou vratké a slouží jen k udržení pozice, než bude vana zazděná. Výrobce předpokládá, že vana bude napuštěna vodou a tudíž bude mít v okamžiku napuštění docela velkou váhu. Jen pro představu, sto litrů vody má váhu 100 kg + váha koupajícího se člověka. A to je celkem síla... proto je nutná podezdívka, která má větší pevnost než nějaké plastové nožky. Podezdívkou vytváříme oporu vaně. Vana musí být podepřená po celém svém obvodě a hlavně uprostřed. Pod jejím nejnižším místem. Mějme na paměti, že ať už plech nebo laminát jsou velice pružné materiály a při působení teplé vody se mění jejich vlastnosti. Proto se poctivost práce vyplácí. Myslím, že nikdo se nebude cítit bezpečně ve vaně plné vody, která se kymácí a je vratká.
Začneme tím, že vytvoříme oporu u stěn. Tam se totiž už nedostaneme, až osadíme vanu na místo. Tady nám hodně pomůže tzv. CD profil používaný při montáži sádrokartonu (k sehnání za pár korun). Ten namontujeme ve správné výšce pomocí hmoždin na zeď po celém obvodu vany a pečlivě vyvážíme pomocí vodováhy.
V případě, že nelze vrtat do zdi, je potřeba tuto oporu vytvořit podezděním a to nejlépe z plynosilikátoých tvárnic. Opět platí, že toto podezdění vytvoříme v místě za vanou a tam kde už se po osazení vany nelze dostat.
V okamžiku kdy máme nachystáno podepření podezděním nebo navrtaným profilem, můžeme osadit vanu na své místo. Na oporu aplikujeme montážní PU pěnu a do pěny vsadíme vanu. Pokud jsme postupovali správně, tak výsledné dílo vypadá tak, že vana stabilně stojí na svých nohách a v krajích, kde se dotýká zdí, perfektně sedí na opoře a sifon je 5 cm nad podlahou a ve svém nejnižším místě je podepřená tvárnicí. To bychom měli mít podezdívání vany ve fázi, kdy vypadá tak jako na obrázku.
Nastává další fáze a to uzavření prostoru pod vanou. Pokud použijeme panel, pak máme vyhráno téměř okamžitě, protože panel se jen "nacvakne" a popřípadě se vyřízne otvor pro údržbu sifonu. Náročnější proces nás čeká v případě, že vanu podezdíváme. K podezdění opět používáme přesné plynosilikátové tvárnice tl. 50 mm, které se snadno upravují pro prostor pod vanou. Jednotlivé tvárnice stavíme na výšku, to proto že tím ihned vyplníme prostor odshora dolů a dobře se to srovnává do vodováhy. Tvárnici nejdříve seřízneme na správnou výšku. Předpokládám, že použijeme tvárnice, jejichž rozměr je na výšku 600 mm na šířku 250 mm a tloušťky 50 mm a proto seříznutí je většinou nutné, jelikož vana se většinou neosazuje výš než 58 cm nad podlahu. Poté musíme tvárnici skosit jednu stranu, to proto aby se vešla pod vanu. Vany téměř všech typů mají jednu nepěknou vlastnost a to tu, že se nevyrábějí tak, aby se dali snadněji obezdívat a proto vzniká takový tvar jako je na obrázku.
Tvárnici po této "kosmetické" úpravě vyzkoušíme nasucho, zda správně sedí v prostoru a zda s ní půjde manipulovat při rovnání do vodováhy. Poté tvárnici znovu vyjmeme a namažeme ji cementovým lepidlem ze všech stran ve vrstvě asi tak 5 mm, jen na horní části dáme lepidla víc, aby došlo k pevnému spojení vany a tvárnice a také proto, že bude nutné ještě vpravit mezi vanu a tvárnici malý kousek tvárnice pro úplné vyplnění prostoru. Když máme tvárnici na místě a je přilepená ke všemu k čemu má být, tak je nutné ji vyvážit svisle a dát ji správný směr pomocí latě nebo vodováhy. Je NUTNÉ pracovat přesně. Jinak vyvstanou problémy tomu, kdo bude na obezdění lepit obkladačky. (I když budete pracovat jako stroj a Vaše práce bude dokonalá, stejně Vás obkladač pomluví, že neumíte zazdít vanu) Takto postupujeme až do okamžiku, kdy máme zazděnou celou vanu. Musíme také myslet na to, že podezdění musí být podsunuto pod rantl vany alespoň o 8-9 mm. Aby se schovala pod rantl i obkladačka.
A pokud by se nějaký šťoura ptal, kde jako máme vanová dvířka pro sifon, pak odpovídám, že ty teprve vytvoříme a to pomocí vrtačky a jakéhokoliv vrtáku. To se dělá tak, že se nakreslí otvor pro dvířka na podezdívku v místě, kde si je plánujeme a opět malujeme přesně. Pak se vezme do rukou vrtačka s vrtákem, který je dlouhý 5-6,5 cm. Vyvrtá se jím otvor v jednom místě nákresu a pak se spuštěným vrtáním "řežeme" po obvodu nakreslených dvířek. Jasné? Asi jo.. Také můžete použít malou pilku "ocasku", ale tou vrtačkou je to rychlejší a pohodlnější. Toto vyřezání otvoru je lépe nechat do druhého dne, až zatvrdne lepidlo.
Izolace vany
Pokud uvažujete o izolaci prostoru pod vanou pomocí PU pěny, pak jen varuji a nabádám k opatrnosti. Pěna nesmí zalepit odtokový systém. Před samotnou aplikací PU pěny, nejříve napusťte do vany vodu, aby se vana zatížila. PU pěna má při expanzi celkem sílu a vanu by nadzvedla. Zapěnování prostoru pod vanou NIKDY nedělejte v jednom zátahu, ale VŽDY po vrstvách tak, že každá další vrstva se aplikuje až po vytvrzení té předchozí. Jedna vrstva při aplikaci by neměla mít tloušťku víc jak 4 cm. Je to z důvodu, aby PU vytvrdla i v jádře. Můžete si udělat pokus: Stříkněte někam do omezeného prostoru větší množství PU pěny a nechte do druhého dne. I druhý den když ten koblih PU pěny rozlomíte, tak vprostřed bude stále živý a stačí malá dírečka a pěna opět pracuje. Chápete, co se tím snažím říct? Když toto uděláte pod vanou, že vyplníte prostor najednou, tak i po mnoha dnech se může snadno stát, že vám PU pěna vanu prostě a jednoduše zvedne. Proto ta opatrnost.
Jen pro sprchové vaničky
Pro zazdění či obezdění sprchových vaniček platí v podstatě to samé co pro vany. Ale vyskytuje se jeden druh sprchových vaniček, co se tváří velice neprakticky pro řemeslníky. Jsou totiž po svém vnějším obvodě konické. A to přináší jednu důležitou věc. Taková vanička se musí osadit vždy a za všech okolností ještě dřív, než budou vyhotoveny obklady na stěně a spodní širší část je lépe maličko zapustit do stěny.
Poslední rady
- Během práce stále kontrolujte rovinnost a přesnost
- Od čerstvě zazděné vany odejděte, až když jste si jisti, že nikde nezůstala ani kapka lepidla ( jde to strašně špatně dolů a hrozí poškrábání)
- Plechové vany a plechové vaničky je nutno uzemnit a toto musí provést elektrikář. Vy sami se do toho rozhodně nepuštějte, je-li Vám život milý. Uzemění se provádí po osazení vany na své místo, ale před podezděním. Je to nutné a povinné a správně to umí udělat jen elektrikář, který je proškolený Vyhláškou č.50 Sb. Nedělám si srandu
- Po skončení práce ještě jednou překontrolujte rovinnost jak vany tak podezdění
- Jestli budete hledat po skončení práce metr nebo tužku, tak je najdete na 99,9 % až budete jednou opět bourat vanu. Je totiž možné, že zůstali pod vanou (vím o čem mluvím)